Tento materiál je zpracován Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen “Úřad”) v souladu s ustanovením § 24 odstavce 3 zákona 87/1995 Sb. ve znění zákona 100/2000 Sb. Základním cílem tohoto dokumentu je podání obecné zprávy o vývoji sektoru spořitelních a úvěrních družstev (dále jen “družstevní záložna”) v průběhu roku 1999, o činnosti Úřadu v tomto období a o očekávaném vývoji sektoru v budoucnosti a uvedení účetní závěrky Úřadu včetně zprávy auditora za daný rok.

Růst sektoru družstevních záložen však nebyl způsoben normálním vývojem, avšak z valné části krátkodobou obchodní politikou jednotlivých družstevních záložen. Toto mělo za následek významné porušení jejich ekonomické stability, což v některých případech, zejména u největších a nejvýznamnějších družstevních záložen, vedlo k jejich faktickému ekonomickému kolapsu.

Daný vývoj byl do značné míry způsoben skutečností, že v průběhu celého roku 1999 zůstával v platnosti původní zákon 87/1995 Sb. Na základě tohoto zákona Úřad nedisponoval dostatečnými pravomocemi, které by mu umožnily vykonávat reálný dozor a přijímat rozhodnutí, kterými by bylo možno detekovat a následně řešit problémy jak sektoru jako takového, tak jednotlivých družstevních záložen. Zároveň výše uvedená legislativní úprava v některých ustanoveních přímo umožňovala ty činnosti družstevních záložen, které se prokázaly za ekonomicky nejproblematičtější – jako např. ničím neomezené vyvádění majetku a finančních prostředků družstevní záložny do Úřadem nekontrolovatelných dceřiných společností.

Výše uvedená situace se významně změnila až přijetím zákona 100/2000 Sb. v roce 2000.

Od 1. ledna 1996, kdy nabyl účinnosti zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmům, ve znění pozdějších předpisů, jež umožnil obnovení peněžního družstevnictví v České republice, uplynuly více než 4 roky. Peněžní sektor v České republice obohatilo 139 družstevních záložen, které k 31.12.1999 sdružovaly téměř 127 000 členů a spravovaly více než 10 mld.Kč vkladů – viz níže tabulka č. 1 a grafy č. 1 a 2.

Období	Evidované DZ	DZ zapsané v OR	Počet členů	Vklady
1996	45	45	7 092	176 201 000 Kč
1997	69	66	25 160	1 267 196 000 Kč
1998	101	76	63 301	4 484 636 000 Kč
31.12.1999	139	116	126 486	10 450 860 000 Kč

Celkové množství vkladů k ultimu roku 1999 vzrostlo o 133% v porovnání s rokem předcházejícím, přičemž průměrný vklad členů z hodnoty roku 1998 dosahující 70 846,- Kč. vzrostl na úroveň 82 625,- Kč. Pro porovnání celkové množství vkladů fyzických osob v celém bankovním sektoru zaznamenalo za stejné období růst o 1,63%.

Zhruba 15% z celkového objemu vkladů poskytly družstevní záložny členům ve formě úvěrů, 16% bylo investováno přímo v dceřiných společnostech a přibližně 20% vkladů bylo alokováno v hmotném a nehmotném investičním majetku a dalším majetku využívaném pro potřeby družstevních záložen. Dalších přibližně 30% vkladů bylo převedeno zejména do dceřiných společností, a to ve formě záloh, prodeje majetku s odloženou splatností či jiným způsobem. Přibližně 10% zdrojů měly záložny uloženy u jiných finančních institucí (banky a ostatní družstevní záložny).

K 31.12.1999 probíhala likvidace Východočeské družstevní záložny, Družstevní záložny Včela a 1. Třineckého spořitelního a úvěrního družstva, 5 družstevních záložen nevykazovalo žádné aktivity déle než rok. K témuž datu dále byly v nucené správě I. Družstevní záložna, Družstevní stavební záložna Praha, Živnostenské Spořitelní a Úvěrní Družstvo a pěti družstevním záložnám bylo uloženo rozhodnutí o zákazu a omezení vybraných činností (Rodinná záložna, spořitelní a úvěrní družstvo, “Českomoravská družstevní spořitelna – spořitelní a úvěrní družstvo”, Doudlebská družstevní záložna, Živnostenská družstevní záložna, MAVEL-družstevní záložna BRNO) viz tab. č.3. V průběhu roku 1999 byla uvalena nucená správa v České národní záložně, spořitelním a úvěrním družstvu, která byla ukončena v září téhož roku.

PRAHA	21
Středočeská kraj	4
Jihočeský kraj	3
Západočeský kraj	1
Severočeský kraj	1
Východočeský kraj	12
Jihomoravský kraj	20
Severomoravský kraj	19
CELKEM	81

Výše popsaná situace vyplývala z rozdílného pojetí peněžního družstevnictví. Určitá část družstevních záložen ve svých aktivitách navázala především na předválečné tradice kampeliček a sdružily tedy menší počet členů, které spojovala určitá regionální, profesní či jiná vazba. Tato vazba a ztráta anonymity snižovala a snižuje nebezpečí jistých negativních vlivů, umožnila větší vliv členů na rozhodování o vývoji záložny, avšak na druhé straně vyvolala nebezpečí nedostatečné odbornosti jejich vedoucích představitelů.

1. Špatná či nedostatečná úroveň ekonomického řízení družstevních záložen a to hlavně ve smyslu:

   1. nepřiměřené výše úrokových sazeb vkladů s porovnáním s výnosy z jejich alokace,

   2. nepřiměřených nákladů na reklamu a propagaci,

   3. pořizování neúměrně nákladných majetků pro účely záložny samotné,

   4. alokace zdrojů do vysoce rizikových aktiv, zejména poskytování nekvalitních vysoce rizikových úvěrů.

2. Nedostatečná legislativní úprava sektoru družstevního peněžnictví před přijetím zákona č. 100/2000 Sb., umožňující družstevním záložnám:

   1. vyvádění majetku a finančních prostředků zejména na dceřiné společnosti, které se obvykle vystavovaly nepřiměřenému riziku,

   2. neomezený vstup do odvětví,

   3. neadekvátní správou majetku, danou neexistencí závazných předpisů stanovujících družstevním záložnám elementární principy obezřetného podnikání,

   4. delegování rozsáhlých kontrolních funkcí na členskou základnu družstevní záložny.

3. Činnost členů statutárních orgánů družstevních záložen, které si v současné době vyžaduje intenzivní spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.

4. Nedostatečně důrazné vyžadování plnění zákona ze strany Úřadu po družstevních záložnách a zároveň v některých případech přijímání nedodatečně důrazných nápravných opatření.

Zjištění skutečného stavu, jež je předpokladem pro kontrolní činnost Úřadu, byla ztěžována skutečností, že v řadě případů evidence družstevních záložen vykazovala závažné nedostatky, přičemž v řadě případů dokonce nesla znaky úmyslného zkreslování a zakrývání skutečného ekonomického stavu.

Předpokládaná minimální výše ztráty sektoru vychází jak z již dostupných auditovaných výsledků hospodaření družstevních záložen, tak i Úřadu dostupných zpráv o probíhajících auditech u zbývajících družstevních záložen.

Při zohlednění současného stavu lze konstatovat, že problémy, které vznikly u velkých družstevních záložen, iniciovaly proces radikální přeměny celého sektoru. Po ukončení této etapy lze předpokládat, že sektor bude mít jinou strukturu, jiné zaměření, jinou úroveň nabídky služeb, realizaci zásadních interních změn v družstevních záložen (personální změny, snižování režijních nákladů) a rozšíření úlohy Úřadu vyplývající z nově delegovaných pravomocí a nové koncepce výkonu dohledu. Neméně významný bude přístup veřejnosti k družstevním záložnám, který je logicky poznamenán nedůvěrou, jež je založena na zkušenostech nabytých v rámci procesu konsolidace sektoru. Sektor pravděpodobně zaznamená pokles objemů vkladů, úvěrů, bilanční sumy na úroveň z roku 1998 či nižší..

Vycházejíce z předpokladů a přirozeného zaměření družstevního peněžnictví, lze charakterizovat budoucí model uspořádání jako soustavu, která se skládá z mnoha vzájemně provázaných prvků, která je zvenčí chápána jako celek a má svou samostatnou právní úpravu.

Jednotlivé družstevní záložny budou pravděpodobně pouze zprostředkovávat finanční služby pro zastřešující instituci nebo budou alternativně dokonce její součástí. Nelze ani vyloučit přenesení pravomocí Úřadu na jinou instituci.

Soustavami, které odpovídají výše uvedenému, jsou např. systémy Raiffeisen (Rakousko, SRN), Crédit Mutuel (Francie), Rabobank (Nizozemí) nebo Desjardins (Kanada-Québec).

Kromě výše uvedených dlouhodobých strukturálních výhledů je však třeba zmínit i dopady dané novelizací zákona č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech (dále jen “zákon”), která byla provedena přijetím zákona č. 100/2000 Sb.. Ta vede k významnému upravení rozsahu činností jak samotných družstevních záložen, tak i Úřadu. Novelizace zároveň vytváří předpoklady pro vznik ekonomicko-finančních pravidel a ukazatelů družstevních záložen v rámci právních předpisů vydávaných Ministerstvem financí na návrh Úřadu. V souladu s tímto Úřad bezodkladně vypracoval návrhy právních předpisů definujících oblast likvidity a platební schopnosti, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti a předal je Ministerstvu financí ČR tak, aby tyto mohly vstoupit v platnost do konce roku 2000. Další právní předpisy vztahujících se k oblasti klasifikace pohledávek, tvorby opravných položek a ke stanovení obsahu výročních zpráv se ze strany Úřadu připravují. Předpokládá se, že zmíněné návrhy právních předpisů Úřad Ministerstvu financí ČR předloží do konce roku 2000.

V návaznosti na výše uvedenou novelizaci zákona Úřad v zákonné lhůtě udělil povolení k podnikání 93 družstevním záložnám, které splnily novelou stanovené podmínky. Dále Úřad započal ověřování bezúhonnosti a odborné způsobilosti osob zvolených do orgánů družstevních záložen a průběžně kontroluje narovnání družstevních záložen s ustanoveními zákona v platném znění. Úřad rovněž komplexně modifikoval své činnosti tak, aby docházelo k plnému využití nově stanovených oprávnění.

Novelizace společně s výše uvedenými návrhy právních předpisů vytváří podmínky pro provedení jednoznačného kvalitativního členění družstevních záložen na tzv.dobré a problematické. Toto hodnocení je však reálně proveditelné až po přijetí předmětných právních předpisů. Uvedená klasifikace družstevních záložen bude zejména důležitá pro zvýšení transparentnosti sektoru peněžního družstevnictví a lepší orientaci jeho účastníků.

Za účelem řešení probíhající krize sektoru přijalo nové vedení Úřadu inovovaný koncept výkonu dohledu, který je založený na maximálním využití svěřených pravomocí. Tyto, jak bylo uvedeno shora, byly významně posíleny zákonem č. 100/2000 Sb., a to za účelem snížení pravděpodobnosti opakovaného vzniku problémů, jež se naplno projevily.

Kontrolní činnost Úřadu je založena na jeho právu vyžadovat ve smyslu § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, od osob podléhajících dohledu Úřadu potřebné údaje, doklady a informace a jeho oprávnění realizovat v souladu § 23 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb. kontroly ve smyslu zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Dle ustanovení zákona č. 87/1995 Sb. ve znění platném před 1.5.2000 byl působností Úřadu dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen a Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Tomu také odpovídalo jeho oprávnění. Toto omezení v působnosti, jehož konsekvence umocnila nekontrolovatelná a neovlivnitelná možnost družstevních záložen alokovat deposita členů do majetkových účastí a tím tedy mimo dohled Úřadu, se ukázalo být zásadním nedostatkem zákona o spořitelních a úvěrních družstvech ve znění schváleném v roce 1995, který takto vytvořil jednoduchou cestu k obtížně detekovatelnému odlivu finančních prostředků ze sektoru. Neméně problematickým se ukázal princip volného vstupu do odvětví stanovený zákonem a stejně tak zákonem určený zcela nedostatečný rozsah pravomocí Úřadu. Tyto nedostatky byly odstraněny až zákonem č. 100/2000 Sb., jež nabyl účinnosti dne 1.5.2000.

Zkušenosti nabyté v rámci realizace nucených správ, jejichž prostřednictvím Úřad získal oprávnění v rámci výkonu vlastnických práv správce nucené správy odhalit tajemství dceřiných společností, prokázaly avizované obavy, a to včetně účelového užití dceřiných společností ve smyslu odkladiště pochybných aktiv družstevních záložen a zdroje jejich fiktivních výnosů.

V průběhu roku 1999 realizoval Úřad 58 kontrol v družstevních záložnách. Ve čtvrtém čtvrtletí, tedy v období propuknutí krize v sektoru Úřad opustil plán kontrol stanovený kontrolním odborem a přistoupil k operativnímu a účelovému využívání shora uvedených nástrojů jeho kontrolní činnosti tak, aby byl schopen operativně reagovat na podněty vyplývající z dosavadních poznání založených na analýzách doručených dokumentů a především na podněty členů volených orgánů a dalších členů družstevních záložen, které byly v řadě případů velmi cenné.

Dne 14.1.1999 vydal Úřad rozhodnutí o uložení sankcí a opatření České národní záložně spořitelnímu a úvěrnímu družstvu se sídlem v Ostravě. Na základě dalších poznatků dne 25.3.1999 uvalil na předmětnou družstevní záložnu nucenou správu. V rámci realizace nucené správy vydal Úřad rozhodnutí o zákazu a omezení vybraných činností družstevní záložny, jimiž zakázal určité činnosti družstevní záložny tak, aby především nedošlo ke zvýhodnění vybraných členů a věřitelů.

Dne 23.7.1999 Úřad vydal rozhodnutí, kterým zakázal a omezil vybrané činnosti Družstevní stavební záložny Praha. Po vydání dalších obdobných rozhodnutí, kterými Úřad obnovoval a rozšiřoval zákaz činností, konečně dne 4.10.1999 uvalil na Družstevní stavební záložnu Praha nucenou správu.

• nedostatky při vedení účetnictví,

• vysoké provozní náklady a nákladové úroky neodpovídající úrokovým a jiným výnosům,

• poskytovaní finančních prostředků právnickým osobám prostřednictvím záloh a různorodých smluvních vztahů,

• převedení “pochybných aktiv” do dceřiné společnosti za nadhodnocenou prodejní cenu, a to s odloženou splatností či s plněním dceřiné společnosti ze zdrojů poskytnutých družstevní záložnou především ve formě majetkových podílů,

• poskytování obtížně vymahatelných úvěrů s pochybným zajištěním,

• nezohlednění rizika aktiv prostřednictvím opravných položek,

• zakrývaní skutečného stavu majetku a hospodaření družstevních záložen prostřednictvím jiných “fiktivních” výnosů,

• alokace prostředků do dceřiné společnosti, které často i se souhlasem členské základny realizovaly vysoce rizikové aktivity,

• nedodržení obligatorních náležitostí stanov či jejich určení tak, aby tato byla pouze formální,

• neplnění informační povinnosti vůči Úřadu a členům,

• pouze formální ověření účetní závěrky auditorem,

• nedostatek likvidních prostředků, jež však v řadě případů byl pouze důsledek shora uvedených či obdobných činností družstevní záložny.

Skutečně získané příjmy Fondu z příspěvků družstevních záložen v letech 1997 – 1999 vykazují údaje v následující tabulce:

Vzhledem k tomu, že stav finančních prostředků ve Fondu k 30.4.2000 dosahoval 19,9 mil. Kč a s ohledem na rozsah krize sektoru nelze očekávat, že by Fond mohl splnit svůj zákonný účel bez dodatečných zdrojů.